O tapetách

TAPETY V PROSTORU

Tapety v prostoru

A. Výrazná vzdálená zeď je ideální pro dlouhé místnosti, které chcete udělat útulnější a teplejší. Není to zrovna vhodné řešení pro malé místnosti.

B. Vytapetovaný strop může být krásným efektem v interiéru. Tmavé barvy opticky sníží prostor – jsou tedy vhodné pro místnosti s vysokým stropem.

C. Výraznější boční stěna pokoj opticky prodlouží a zvětší. Pokud chcete tento efekt umocnit, zvolte na tuto stěnu proužky (vodorovné prodlouží a svislé zvýší prostor).

D. Prostor zúžíte, pokud použijete tapety na protější stěny.
 

BARVY V INTERIÉRU

BÍLÁ představuje čistotu, nevinnost, pravdu, dokonalost a klid; v prostředí se chová neutrálně a je dobře kombinovatelná s jakoukoli další barvou. Bílou je možné pomocí dalších odstínů doladit do teplých i studených tónů.

ČERNÁ je negace či deprese; může být považována za ponurou, ale ve zdařilých kompozicích i velmi elegantní a sváteční. Černou je vhodné kombinovat s veselými a hravými odstíny žluté až oranžové nebo světlými měkkými odstíny lila, šeříkové, stříbrné. Kombinace s přímými výraznými odstíny např. červené barvy může černá působit příliš těžce a agresivně.

ŠEDÁ je chladná a netečná.

ZELENÁ je barva přírody, ekologie, zdraví a mládí; svěží zelená uklidňuje (vhodná do ložnic a klidových zón v bytě) a subjektivně snižuje vnímání hluku a je tedy využitelná i do hlučnějšího prostředí. Tmavě zelená je barvou přátelství a bezpečí.

MODRÁ znamená čestnost, inspiraci a ideály; je považována za chladnou barvu a proto se často objevuje v ložnicích, kde navozuje klid a útulnou pohodu, potlačuje však chuť k jídlu, proto není vhodná do kuchyní, jídelen a obývacích prostor.

TMAVĚ MODRÁ je smutek, klid, serióznost, rozjímání.

SVĚTLE MODRÁ se rovná vzdušnost, touha, přívětivá náklonnost.                    

FIALOVÁ představuje melancholii a tajemno.

RŮŽOVÁ je jediná barva, která nemá negativní asociace. Je symbolem čistoty myšlení, štěstí a romantiky. Vhodná bude do ložnice, ale nehodí se příliš do kuchyně a koupelny.

HNĚDÁ je serióznost, jistota a řád.

ČERVENÁ navozuje energii, život, aktivitu, vzrušení, lásku, sílu, převahu a moc; je barvou života a fyzické aktivity. Představuje sílu, energii a vášeň. Je vhodné ji použít tam, kde chcete zvýšit pozornost a aktivitu. Ale pozor! Ve větším rozsahu může tato barva naopak unavovat. Kombinujte ji proto s klidnějšími odstíny.

ORANŽOVÁ znamená zdraví, energii, slunce, dobrou náladu; na větších plochách prostor doslova prozáří (vhodná do dětských a obývacích pokojů).

ŽLUTÁ je pro slunce, optimismus, harmonii a intelekt; pro svou schopnost stimulace myšlení a soustředění je ideální do pracoven i dětských pokojů (nikoli ale pro hyperaktivní děti, u nichž podpora dalších aktivit není žádoucí).

JAK BARVY POUŽÍT A KOMBINOVAT

Krok č. 1 – s ohledem na předchozí pasáž „BARVY V INTERIÉRU“ si dobře promyslete:

Jakou místnost budete tapetovat (obývací prostory, pracovny, místnosti pro děti, na spaní, vedlejší prostory – chodby apod.)?
Jaký je člověk, který v místnosti bude nejvíce přítomen?
Jaký styl mají Vaše interiéry?
Je místnost dostatečně prosvětlena denním světlem nebo jen umělým?
Jak by měla místnost působit?  

Krok č. 2 – než se pustíte do výběru barev a vzorů, mějte na paměti tato základní pravidla:

Stěny s teplými barvami se zdají být bližší a prostor opticky zmenšují.
Stěny se studenými odstíny působí jako vzdálenější.
Barvami docílíte nejen pocit teplejšího nebo studenějšího dojmu z místnosti, ale i hlučného nebo klidného.
Nepoužívejte společně více než 3 barvy v jedné místnosti!
Světlý strop místnost opticky zvyšuje.
Výrazné a nápadité vzory mohou ladit s nenápadným zařízením, ale nemusí vyvolávat příjemné pocity. 
Neutrální vzory naopak dávají velký prostor pro výraznější nábytek, dekorace a doplňky.

Krok č. 3 – zvolte barvu, která bude prostoru dominovat.

CO JSOU TAPETY?

TAPETA je přídavný dekorativní povrch, obvykle lepený na podklad, kterým bývají nejčastěji stěny budov a povrchy nábytku. Původně byly tapety vyráběny výhradně z kůží a upravované třemi základními technikami: malbou, puncováním (nejčastější úprava tapet z kozí kůže) nebo lisováním (nejčastější úprava tapet z telecí kůže). Od 17. století byly kožené tapety na trhu nahrazeny levnějšími textilními nebo papírovými tapetami.                                                                      

Dnešní tapety mají kromě dokonalého designu i další důležité vlastnosti – tapeta je schopná zajistit částečnou tepelnou izolaci, dále je to tlumení nežádoucích zvuků, velkou předností je jejich vysoká prodyšnost, díky níž nedochází na stěnách ke vzniku nežádoucích plísní a v neposlední řadě se využívají i jako korektor nerovností, trhlinek či prasklinek ve zdi.

Tapeta má schopnost místnost radikálně změnit, dát jí nový náboj, energii nebo ji naopak příjemně zklidnit a zútulnit. Pryč jsou doby nevkusných kombinací barev a vzorů a nepraktických materiálů známých z normalizačních let. Dnešní tapeta přináší kromě dokonalého stylu a designu také nepřebernou škálu vzorů a barev, komfortní materiály, se kterými se velmi dobře pracuje, a ještě lépe na stěnách vypadají, takže najít důvod „proč nemít v bytě tapetu“ je opravdu velmi obtížné!

HISTORIE TAPET

První tapety se objevily v Číně už několik století před naším letopočtem. Základem tehdejší tapety byl rýžový papír, který Číňané instalovali na vnitřní stěny svých obydlí. Technika výroby tapet opustila území Číny až v 7. století, kdy čínští zajatci po bitvě u Samarkandu, vyzradili toto tajemství svým arabským pokořitelům.

V Evropě se první tapety objevily až v 9. - 10. století. Nebyly ale lepené na zeď, nýbrž zavěšované jako gobelíny nebo připevněné na deskách následně uchycených na zdech. Díky této metodě uchycení docházelo k nezanedbatelnému vnitřnímu zateplení budov a tapety se staly významnou součástí interiéru.

Estetika historických tapet byla silně ovlivněna tehdejším vkusem a schopnostmi zpracování. Autory kreslených papírových tapet byli věhlasní malíři, např. Albrecht Dürer. Další formou tapety byly rozměrné dřevoryty, které se nalepovaly přímo na stěny a do jisté míry tím tapety nahrazovaly. Největším a nejznámějším dílem tohoto žánru se stal Dürerův výtvor pro Maxmiliana I. o ploše větší než tisíc čtverečních metrů, jehož výroba trvala více než tři roky. Bylo vyrobeno celkem sedm set jeho exemplářů určených k rozvěšení v palácích a na městských radnicích.

V polovině 18. století se největším výrobcem tapet v Evropě stala Velká Británie. Stalo se tak díky historickým událostem, kdy se král Jindřich VIII. nepohodl s papežskou stolicí, což mělo vliv na obchodní vztahy mezi Británií a zbytkem Evropy. Británie, která do té doby vozila gobelíny z Flander, musela najít náhradní řešení a to nalezla právě ve výrobě vlastních papírových tapet. Později se velmocí ve výrobě tapet stala Francie.

Koncem 18. století se pak do Velké Británie a Francie vrátila móda tapet s panoramatickými výjevy. Jednotlivé výrobky dosahovaly úctyhodných rozměrů, jako například tapeta s dvaceti výjevy zobrazujícími výpravy kapitána Cooka.

Tapety mají dokonce i své muzeum. „Muzeum tapet“ se nachází v malém alsaském městečku Riksheim poblíž německých hranic a je zde k vidění na 160 000 druhů. Nejstarší exponáty jsou z 18. století a nejnovější ze současnosti. Jedná se o jednu z největších sbírek tapet na světě. Osmdesát procent ze všech exponátů jsou historické vzory, které jsou v současnosti využívány jako vzor při restauraci historických objektů. Nejvýznamnějším skvostem muzea je pak tapeta firmy Zuber s panoramatickými výjevy, jejíž obdoba je firmou vyráběna dodnes.